V terminologii ↗DVS sloveso s charakterem akční ↗mutace, jehož akuz. komplement (přímý objekt) pojmenovává předmět, jenž dějem slovesem pojmenovaným vzniká n. zaniká a po skončení děje představuje jeho výsledek: (na)psat román, stavět/postavit dům, skládat/složit operu, (u)šít šaty, (na)malovat obraz, (u)končit zasedání, (u)hasit požár, vymyslet novou teorii apod. ✍Mathesius (1961) mluví o předmětu vytvořeném. Trávníček (✍MSČ 2, 1951) a Kopečný (✍ZČSk, 1962) o předmětu výsledkovém, ✍SČ (1998) o vnitřním předmětu.

Od v.e. se tradičně odlišují verba afficiendi (v.a.). ✍MČ 3 (1987) tak označuje „slovesa ostatní“, v ✍SČ (1998) jsou klasifikována jako slovesa s (akuz.) komplementem, který existuje nezávisle na ději slovesem vyjádřeném a který tímto dějem mění své vlastnosti; mluví se často o vnějším předmětu: pozlatit rám, roztočit kola, položit knihu na stůl, stisknout tlačítko, opravovat auto, dát něco někomu.

Sémantický potenciál některých sloves dovoluje, aby v závislosti na sémantice lexikálního obsazení akuz. komplementu mohla fungovat jak jako v.e., tak jako v.a.: péct koláč (v.e.) × péct maso (v.a.), čistit skvrnu (v.e.) × čistit šaty (v.a.), malovat portrét (v.e.) × malovat hrad (v.a.). Rozdíl mezi v.e. a v.a. je reflexem mimojazykových faktů, a je tedy otázka, zda jde o jaz. kategorie. Z pokusů motivovat v.a. a v.e. jako jaz. kategorie je asi nejznámější snaha ✍Wierzbické (1966) dokázat, že z referenčního modu v.e. je prediktabilní referenční modus vnitřního předmětu (M. rád malovával (= obvyklost) akvarely (generičnost) × *M. rád malovával (= obvyklost) tento akvarel (specifičnost), zatímco z referenčního modu v.a. nic obdobného činit nelze: M. rád malovával hrady i M. rád malovával Kokořín; srov. u nás ✍Hlavsa (1975:25). Rozeznatelnost rozdílu mezi v.e. a v.a. (vnitřním a vnějším předmětem) se stírá v případech, kdy v objektové pozici je výraz deiktický (není rozhodující, zda je užit situačně, n. textově deikticky): Tohle maminka opravdu ráda vařívala (bez kontextu není jasné, zda jde o „vytváření“, n. o „úpravu“). Rozdíl též není rozeznatelný v případech, kdy jde o reprodukci typizované entity, která existuje abstraktně a teprve fyzickou reprodukcí se materializuje: Jan rád prováděl tento ásan.